Rozhovor s Grace – dospělou fanynkou LEGO® stavebnic

Grace

Ahoj, já jsem Grace a jsem transgender a queer. To, že jsem bisexuální/pansexuální, vím už od puberty, ale co znamená transgender, jsem se pořádně dozvěděla až pár let před třicítkou. Když jsem zjistila, co ten pojem znamená, okamžitě jsem věděla, že se vztahuje i na mě. Jako bych se narodila se spoustou LEGO® kostek a roky se z nich snažila poskládat správnou stavebnici. Jakmile mi došlo, že jsem trans, konečně jsem dostala do ruky i návod a pochopila jsem, proč mám právě tyhle dílky a proč do sebe právě takhle zapadají.

LEGO stavebnice jsem začala skládat až jako dospělá, když si moje dvě dcery oblíbily film LEGO Příběh. Všechny nás bavil. Potýkala jsem se tehdy s vážnými psychickými problémy a hraní s LEGO kostkami byla jedna z mála věcí, co jsem s dcerami mohla dělat. Sedávala jsem pak u kostek i po tom, co odešly do postele, a stavěla jsem si sama. Pomáhalo mi to s duševními problémy i sebevyjádřením.

Pověz nám víc o komunitě dospělých LGBTQIA+ LEGO fanoušků. Co ti členství v ní dává?

Když se LGBTQIA+ lidé vyoutují nebo prohlásí, že jsou queer, často je někdo obviňuje, že přehnaně vyjadřují vlastní sexualitu nebo sdílí moc osobní věci. Ve skutečnosti jsou ale lidé jen zvyklí na status quo (tzn. že je každý heterosexuální) a LGBTQIA+ osoby nedělají vůbec nic špatného. Prostor, kde se člověk cítí bezpečně, má proto velký smysl. Můžete v něm totiž otevřeně být sami sebou a nikdo vás neodmítá.

Transgender osoby se v médiích i v mnoha částech světa setkávají s velkým množstvím nepochopení a transfobie. Už jen to, že prostě existujete, pro vás může být náročné. Hodněkrát se v různých situacích na veřejnosti bojím nebo se cítím v ohrožení. Mít místo, kde si člověk přijde v bezpečí, je proto opravdu příjemné. Navíc se tu skvěle hledají kamarádi a lidi, co LGBTQIA+ komunitu podporují.

Do spousty LEGO staveb promítám svoje zážitky a moje LEGO tvorba tak častokrát nějakým způsobem odráží queer tematiku. Je fajn být členkou komunity dospělých LGBTQIA+ fanoušků LEGO kostek, která moji tvorbu chápe a navíc má třeba stejné zážitky. Taky se mi tu dostává podpory, když svou práci veřejně vystavuju a potýkám se s rafinovanými nebo naplno řečenými předsudky.

Jakou roli podle tebe při podpoře LGBTQIA+ komunity můžou hrát firmy?

Firmy podle mě mají dělat víc než jen sponzorovat velké LGBTQIA+ události a pochody hrdosti. Je sice fajn, že podporují vyhlášené akce, často ale mnohem víc záleží na maličkostech. O tom, jestli se cítíme bezpečně a součástí kolektivu, rozhodují každodenní interakce mezi řadovými zaměstnanci a queer lidmi. Ráda to vyjadřuju takhle: být queer je sice skvělý pocit během týdne hrdosti, jenže rok má ještě dalších 51 týdnů. Jak nám můžou firmy pomáhat po zbytek roku?

Taky by měly pochopit, že náš život nemusí vypadat jako ten, se kterým počítají ve svém byznys modelu nebo u typického zákazníka. Tranzicí mi z životopisu zmizely všechny pracovní zkušenosti, moji předchozí zaměstnavatelé totiž moje dnešní já neznají. Když si dřív někdo vyhledal moje jméno a příjmení, vyskočily mu tisíce výsledků. S mým dnešním jménem jich dostane jenom pár. Firmě, která není vstřícná a chápavá, se to těžko vysvětluje.

Myslím si taky, že můžou firmy s požadavkem na podporu základních lidských práv LGBTQIA+ osob mnohem víc tlačit na vládní představitele. Jako jednotlivec mám jen jeden hlas – firma má mnohem větší moc a vliv. Bylo by fajn, kdyby se za nás firmy postavily. Nemuseli bychom se bít tak tvrdě a měli bychom víc času na LEGO stavebnice.

Jak ti kreativita pomáhá při sebevyjadřování?

Úkolem umělce je podle mě vidět a sdílet to, co ostatní jenom zahlédnou koutkem oka. Pro mě to znamená sdílet zkušenosti, pocity, strachy, tužby a další myšlenky, co jsou až moc nejasné na to, aby se daly přesně definovat, Mým cílem je proměnit něco tak neuchopitelného, jako je pocit, do hmatatelného uměleckého díla, které si lidé můžou doslova osahat – a co víc, pochopit ho. Chci, aby se člověk, co mou práci vidí, cítil stejně jako já. Všichni žijeme ve vlastní hlavě. Za celý život opravdu poznáme třeba deset, dvanáct lidí, i když jich okrajově známe stovky nebo dokonce tisíce. Chci dát lidem možnost se na okamžik zastavit a pozvat je hluboko do mojí mysli i života. Ignoruju společenské zdvořilosti a bariéry a nechávám lidi přímo vstoupit do jednoho z mých nejosobnějších prožitků. Někoho to může vyvést z míry, zároveň jde ale o silný zážitek, který prohlubuje empatii a snad i rozšiřuje divákův pohled na svět.

Kde a jak letos slavíš Pride měsíc? Co pro tebe měsíc hrdosti znamená?

Tradičně jsem se zapojovala do událostí spojených s měsícem hrdosti po celém městě. Letos ale kvůli pandemii a stěhování obvyklým způsobem slavit nemůžu. Místo toho Pride nejspíš oslavím online s blízkými přáteli a LEGO komunitou. Moje drahá polovička působí ve skupině, která zdejší Pride aktivity organizuje, takže se zúčastníme i online událostí a možná dokonce nabídneme sousedům něco sladkého na zub.