Bri

Ahoj, já jsem Bri. Pracuju jako síťařka na seniorní pozici, jsem zapálená do cestování, občas se věnuju focení a digitálnímu umění, aktivně se angažuju v LGBTQIA+ komunitě, a nadto patřím mezi AFOLy (anglicky „Adult Fans of LEGO®“, tedy dospělé fanoušky LEGO stavebnic).

Pověz nám o komunitě dospělých LGBTQIA+ LEGO fanoušků víc. Co ti členství v ní dává?

Do světa AFOLů jsem poprvé pronikla, když jsem jela na služební cestu. Zůstávala jsem tam přes víkend, neměla jsem co na práci a věděla jsem, že se zrovna koná setkání LEGO fanklubů, tzv. LUGů (z anglického „LEGO User Group“), co se schází každý měsíc – tak jsem se tam vydala. Zezačátku jsem seděla sama a moc jsem nemluvila, zakrátko mě ale mezi sebe vzali lidi z FabuLUGu. Tenhle malý fanklub sestává z LGBTQIA+ lidí a většina z nich vyráží i na setkání jiných LUGů. Našla jsem v nich svoji LGBTQIA+ rodinu a otevřely se mi dveře do úžasného světa plného kreativity. Jeden ze členů LUGu/FabuLUGu mi dokonce navrhl, jestli nechci založit vlastní LUG u sebe ve městě.

Jakou roli podle tebe při podpoře LGBTQIA+ komunity hrají firmy?

Tohle je náročná otázka – a já chci klást velké nároky i na firmy. Na jednu stranu některé společnosti slaví měsíc hrdosti způsobem, který se dá označit jako „natírání na duhovo“ – říká se mu i „pinkwashing“. Co tím myslím? Teď, když je měsíc hrdosti „jedna velká party“, se chtějí účastnit. Jenže kde byly, když jsme se potýkali s AIDS krizí? Kde byly, když se u nás bojovalo za manželství pro všechny? Kde byly, když LGBTQIA+ komunita čelila ohromným problémům? Ráda bych, aby to obyčejní lidé i firmy brali v potaz, až budou uzavírat spojenectví.

Na druhou stranu ani dnes není situace zrovna růžová a potřebujeme kohokoliv, kdo nás chce podpořit. Proto děkuju, že tu pro nás jste! Pro začátek bych se zeptala, jestli vaše firemní politika podporuje LGBTQIA+ zaměstnance a zákazníky. Podporujete například ucelené zdravotní pojištění pro transgender osoby? Jak podporujete psychické zdraví zaměstnanců? Chová se vaše HR oddělení k LGBTQIA+ komunitě tak, aby jí pomáhalo, místo aby ji uráželo? Najímáte na práci na LGBTQIA+ kampaních a integraci LGBTQIA+ zaměstnance? Co se zákazníků týká, podporují vaše produkty LGBTQIA+ komunitu? Stavíte se veřejně za LGBTQIA+ organizace, které bojují za rovnoprávnost? Podporujete finančně a významným způsobem LGBTQIA+ organizace, které smysluplně působí v prostoru, kde se jako firma pohybujete? Je vaše podpora promyšlená? Nebo jenom červen co červen zveřejňujete duhové produkty, protože to tak dělají všichni? Jste tu pro nás celý rok, nebo jenom v červnu?

Přes to všechno si myslím, že existuje spousta způsobů, jak můžou firmy ve světě strážit rovnoprávnost a inkluzivitu.

Jak ti kreativita pomáhá při sebevyjadřování?

Poslední dobou jsou pro mě LEGO stavebnice jistou formou meditace. Potýkám se s genderovou dysforií, která se u mě projevuje úzkostmi a depresí – a stavění LEGO kostek mi pomáhá na chvilku nebýt v mojí vlastní hlavě. Mám problém při meditaci jen tak sedět, což nejspíš znamená, že bych se jí měla věnovat víc. Odjakživa mi ale víc sedí aktivní formy meditace, jako procházky a turistika. LEGO kostky fungují podobně: vyčistí mi mysl a sedět u stavebnice mě něčím neuvěřitelně uklidňuje. Mám k ruce všechny kostky a dílky, co potřebuju. Stačí jen postupovat podle návodu a všechno dopadne, jak má. Všechno bude v pořádku.

Kde a jak letos slavíš Pride měsíc? Co pro tebe měsíc hrdosti znamená?

U nás bývá Pride pochod až v říjnu. Těžko říct, co se tehdy bude z hlediska pandemie dít, ale usilovně doufám, že budu moct osobně potkat všechny kamarády a pořádně je obejmout. V červnu se nejspíš zúčastním nějakých online akcí.

Měsíc hrdosti je pro mě obdobím, kdy mám být vidět. Dlouho jsem se před světem schovávala. Nejsem na to pyšná, ale myslela jsem si, že jinak nepřežiju. Měla jsem za to, že by mě takovou, jaká jsem, svět nepřijal. Pak to ale došlo do bodu, kdy už pro mě skrývání sebe sama přestalo být alternativou. To, že jsem nebyla vyoutovaná, mi ubližovalo mnohem víc než představa, že ztratím všechny a všechno, co v životě mám. A tak jsem to pomalu a po svém udělala. Vyoutovala jsem se úplně přede všemi a k mému velkému překvapení mi (naštěstí) v životě skoro všichni zůstali. Hodně přemýšlím o svých prapředcích a transpředcích a o tom, jak mi vyšlapali cestu. Některé LGBTQIA+ osoby se vyoutovat nemůžou. Všichni se musíme řídit tím, co je pro nás nejbezpečnější. Já už vyoutovaná jsem, jsem na to hrdá a můžu být vidět – pro všechny, kdo teď být vidět nemůžou.