Jak vznikal portrét kapely Beatles z LEGO® kostek

Co stojí za vznikem stavebnice LEGO® Art The Beatles? Čemu vděčíme za to, že si můžeme pověsit na zeď portréty členů legendární britské kapely?

Jak zpívají samotní „Brouci“ v písni All You Need Is Love, stačí trocha lásky.

A pak teda taky dva naši špičkoví designéři: Kitt Kossmannová a Christopher Stamp. V tomhle rozhovoru pro seriál Brick Expander nám prozradili, jak celý model vznikal – a že to byl pořádný oříšek.

Ahoj! Vymyslet tuhle stavebnici nebylo jen tak, že?

Kitt: Přesně. Šlo o vůbec první stavebnici pro řadu LEGO Art. To znamená, že jsme úplně poprvé navrhovali pixelový obrázek, který sestává z kulatých dílků, a ne z kostek, na které jsme zvyklí. Neměli jsme proto žádný osvědčený návod, kterého bychom se mohli držet.

Chris: Na zbrusu nových řadách jsem pracoval už předtím, pokaždé jsem ale mohl postupovat podle stejného vzorce. Tentokrát to bylo jinak – navrhovali jsme stavebnici oficiálně určenou zkrátka jenom k vystavení. Předtím šlo vždycky o takové hybridy, se kterými se dalo i hrát.

Tomu říkám revoluce! S jakým překážkami jste se při vytváření nové řady potýkali?

Kitt: Brzo nám došlo, že stavebnici nemůžeme vyvíjet fyzicky, jak jsme zvyklí, ale musíme zaujmout grafický přístup a naučit se s novými nástroji. Já do té doby pracovala hlavně s fyzickými modely, takže jsem se s tím celkem prala.

Chris: Když navrhujeme běžné LEGO stavebnice, vždycky pracujeme s fyzickými kostkami. I tady jsme to ze začátku zkoušeli, ale chtělo to neuvěřitelnou spoustu času. Člověk si třeba uvědomí, že lícní kosti vypadají trochu divně – jenže předělat je mu zabere dva dny. V grafickém programu změníte jeden pixel a hned víte, jak vypadá výsledek.

Překvapilo vás, jak těžký celý proces byl? Nebo jste celou dobu viděli světlo na konci tunelu?

Chris: Podle mě jsme byli trochu naivní. Říkali jsme si, že na tom přece nic není – prostě jenom proženeme fotky počítačovým programem. Upřímně mě šokovalo, jak intenzivní a náročné to celé bylo.

Kitt: O to intenzivnější, že jsme to museli stihnout poměrně rychle, asi za 3 měsíce.

Nejdřív jsem se chtěl zeptat, jestli jste se aspoň mohli radit s kolegy, co mezitím pracovali na dalších portrétech z řady LEGO Art… Ale pak mi došlo, že jste měli za kolegy jen sebe navzájem.

Chris: Ano, byly jsme na všechno sami. Jenom já a Kitt.

Kitt: Navíc se od sebe jednotlivé obrazy tak moc liší, že jsme nemohli vymyšlený postup použít znovu. Portrét Marilyn Monroe od Andyho Warhola je hodně grafický, Beatles mají umělecký nádech, u Iron Mana jsme chtěli vytvořit realistické brnění a u Darth Vadera jsme pracovali se světlem, aby postava vynikla na pozadí. Každý umělec má obvykle vlastní styl, který se snažíte napodobit, ale tady jsme museli přijít se čtyřmi úplně odlišnými produkty. Jsem moc ráda, že ve volném čase maluju – nemít zkušenosti s malbou, vůbec bych nevěděla, čím začít.

Podařilo se vám zužitkovat i postupy, co se běžně aplikují u ostatních stavebnic?

Chris: Měli jsme na paměti základní LEGO principy, které jsme naučení používat: je sice podstatné, jak vypadá výsledek, neméně důležitý je ale i zážitek ze stavění. Věděli jsme, že na rozdíl od modelů LEGO Technic může být skládání nástěnných obrázků repetitivnější. Proto jsme chtěli dodat i nějaké zajímavé, náročnější prvky – nikoho by nebavilo skládat padesát černých dílků do řady vedle sebe. Hráli jsme si s pozadím, světlem ve vlasech, zachycením siluety a podobně.

Proč jste ze všech myslitelných fotek skupiny Beatles vybraly právě portréty z jejich „Bílého alba“?

Chris: Ze všeho nejdřív jsme si prošli obaly všech alb a fotografie, co v průběhu let vznikly. Dumali jsme nad tím, jak si asi lidé jednotlivé členy Beatles obvykle představují – přece jenom všichni čtyři často měnili vizáž. Pak jsme ale všechny tyhle nápady vyhodili do koše. Zásadní totiž bylo vybrat portréty, které jednak můžeme zreplikovat, a jednak je kdokoliv pozná.

Kitt: Na začátku Beatles schválně vypadali, jako by si z oka vypadli: nosili stejné oblečení, stejný účes… Na fotkách k Bílému albu už ale vyniká osobnost každého z nich. Jako by dospěli – máte před sebou čtyři svébytné muže. Jsou to povedené, autentické portréty.

Chris: Taková autenticita a důraz na detail s sebou ale nevyhnutelně nesou jeden problém: stačí špatně umístit jediný pixel a najednou má portrétovaný smutný výraz nebo divnou bradu a už se sám sobě nepodobá. A teď si vezměte, kolik času trvá šoupnout jednu tečku nalevo nebo napravo…

Kitt: Nebo kolik času jsme strávili zíráním na Johnovy brýle…

Chris: Upřímně, nikdy jsem si tak dlouho žádného muže neprohlížel!

Důležitou součástí LEGO filosofie je koncept učení se z vlastních chyb. Co vy, poučili jste se z nějakých přešlapů?

Chris: Rozhodně, zejména co se týká barev. Nechtěli jsme přijít s černobílými portréty, to už tu bylo. Chtěli jsme jim vetknout náš vlastní rukopis skrze barevný filtr. Zkoušeli jsme to se zelenou a žlutou… Jenže když jsme pak portréty konzultovali s Apple Corps, která Beatles zastupuje, dozvěděli jsme se, že to vypadá, jako by členové kapely byli pod vodou.

Kitt: Měli jsme takové velké archy papíru, na kterých jsme zkoušeli různé barevné kombinace: fialovou, růžovou, a tak dál. To, že jsou ve finále obličeje z jedné strany modré a z druhé oranžové, dodává portrétům hřejivější odstín a taky jistou hloubku. John má na původní fotce jednu půlku obličeje úplně ve stínu, takže jsme si ji museli domyslet, abychom se tohohle vzorce mohli držet.

A nakonec: kterého člena kapely máte nejradši?

Kitt: Já mám slabost pro Paula. Kdybych byla v době největší slávy Beatles mladá a chodila na koncerty, nejspíš bych z něj celou dobu nemohla spustit oči.

A abyste na Beatles mohli pořádně zavzpomínat, připravili jsme pro vás i soundtrack, který vám skládání stavebnice LEGO® Art The Beatles zpestří. Stáhněte si ho zdarma tady.