Jak hraní her pomáhá děti rozvíjet

Přáli jste si někdy, aby vaše ratolest odložila herní konzoli a radši vzala do ruky knížku?

Úplně vás chápeme.

Trápí vás, kolik času vaše dítě u obrazovky tráví, doufáte, že nenarazí na nevhodný obsah, a bojíte se, jak hraní ovlivní jeho školní prospěch.

Počítačové hry i videohry jsou sice nesmírně populární, přesto se na ně často díváme skrz prsty.

Rádi bychom vaše obavy rozptýlili: hraní her má spoustu přínosů, které případná rizika převáží.

Čtení knížek samozřejmě podporujeme, nepřehlížejme ale fakt, že mohou děti z hraní mnoho získat. Co? To vám prozradíme na následujících řádcích.

Než se ale k pozitivním aspektům her dostaneme, pojďme rychle probrat jeden z nejzažitějších mýtů:

„Počítačové hry a videohry jsou jen bezduchá zábava.“

Přesně tímhle tvrzením se hodí začít. Videohry totiž opravdu bývají nesmírně zábavné, zároveň ale skvěle podporují učení a osobní rozvoj. Ano, mezi hrami se najdou tituly plné explicitních scén a násilného obsahu, existují ale i hry vzdělávací, jako LEGO Smart Dash.

Za mnohá negativa, která se hrám obvykle přisuzují, ve skutečnosti může přehnané či dokonce neomezené množství času stráveného hraním. I proto jsme připravili pár rad, jak pro hraní nastavit zdravá pravidla.

Na stereotypy jsme si už posvítili, pojďme teď proto probrat, jaké má hraní pro děti výhody – tedy pokud k němu přistoupíte zodpovědně.

Rozvoj kognitivních dovedností

Hry si můžete představit jako virtuální hřiště – vezměme si například fantastický svět, který obývá italský instalatér ve hře Super Mario. Každá úroveň je plná hlavolamů, k jejichž vyřešení děti musejí zanalyzovat informace, promyslet si strategii a překonat nejednu překážku.

V Minecraftu zase člověk potřebuje prostorovou představivost a schopnost řešit problémy – proto tato hra baví a kognitivně rozvíjí hráče libovolného věku.

Kdykoliv děti ve hře rozlousknou tvrdý oříšek, osvojují si kritické myšlení, které posléze využijí i ve skutečném světě. Spousta her také po hráčích chce, aby si zapamatovali pravidla, postavy a jednotlivé dějové linky. Trénují proto paměť a vybavování informací V neposlední řadě se děti musejí zaměřit na vyřešení konkrétních úkolů či cílů, což až zázračně zlepšuje schopnost se soustředit.

Studijní dovednosti

Co se v mládí naučíš…

Ve skutečnosti nezáleží na tom, kolik člověku je – vždycky existuje příležitost se něčemu přiučit. Ani my dospělí nejsme ostatně tak moudří, jak si rádi myslíme (nikomu to ale neprozrazujte).

Pojďme známé rčení upravit, aby znělo lákavěji: co se při hraní naučíš…

Vzdělávací herní platformy a hry pokrývají široký záběr témat, od matematiky a přírodních věd až po jazyky a zeměpis. Všechny jsou vymyšlené tak, aby děti učení bavilo a inspirovalo – a aby si naše ratolesti získávání nových vědomostí a dovedností zamilovali i v offline světě.

Téměř každá hra navíc podporuje rozvoj čtení a jazykových dovedností, dítě má totiž motivaci přečíst si herní texty a dialogy. A co si budeme povídat, slovní zásobu si děti mnohem raději osvojí v dynamickém a imerzivním prostředí než ve škole – i když nás to samozřejmě za všechny učitele mrzí…

Sociální a emoční dovednosti

Společný postup je mocná strategie. Ve více lidech snáze rozlousknete hádanku nebo rébus, přijdete na to, jak férově vyřešit konfliktní situaci… Hry pro více hráčů děti učí spolupráci a důležitým sociálním dovednostem, například komunikaci.

Neopomínejme ani spojení s ostatními: hraní totiž dávno není osamělá zábava. Láska ke hrám děti propojuje s vrstevníky a dává dokonce vzniknout dlouhodobým přátelstvím, bez ohledu na to, jestli hrajete s příbuznými a kamarády, nebo se zapojíte do větší herní komunity.

V neposlední řadě hry u dětí podporují sebevyjádření a pocit vlastní jedinečnosti – to když si dítě vytváří postavu a noří se do virtuálního světa… Což nás přivádí k dalšímu tématu.

Kreativita a představivost

Fantastická krajina, inspirativní příběhy a různorodé postavy… Počítačové hry umí malé hrdiny přenést na neuvěřitelná místa. Podněcují je, aby zapojovali fantazii a byl otevření novým nápadům a perspektivám.

Zdaleka nejde jenom o pasivní zábavu – často si můžete vytvářet a upravovat postavy, herní úrovně i obsah. Děti tak jednak posilují vlastní vynalézavost a umělecké myšlení, jednak zažívají pocit, že něco samy vytvořily a dokázaly.

Na závěr se podívejme, co dělat po vypnutí konzole nebo počítače. Právě propojení online a offline aktivit vám totiž může pomoct vyvážit čas strávený u obrazovek.

Děti můžou z času stráveného hraním čerpat inspiraci, a to doslova. Vybídněte je, ať něco, co je ve hře zaujalo, přetaví v obrázek, příběh, nebo LEGO stavebnici.

Fyzický a digitální svět propojíte třeba i diskusí o tom, jaké by bylo jednoho dne pracovat jako herní designer.

Úkolem nás jako rodičů je aktivně ovlivňovat, jak děti s herním světem interagují: sledovat, jaký obsah konzumují, stanovit, kolik času budou u obrazovky trávit, a směřovat je ke hrám, které mají vzdělávací rozměr.

Umožníme jim tím rozvíjet kognitivní, studijní a sociální dovednosti a dávat plný průchod kreativitě – což jim pomůže vyrůst ve všestrannou osobnost, která je připravená na skutečný svět.