Na desetiletého špunta je NINJAGO® docela hvězda. 160 seriálových epizod (a další přibývají), přes 250 různých LEGO® stavebnic a senzační celovečerní film v hollywoodském stylu. Ale tato nadupaná řada slaví úspěchy také blíže ke své domovině.

Nejmenovaný producent a koncepční vývojář sídlící v dánské centrále společnosti LEGO nám prozradil, že v dnešní době je NINJAGO vnímáno jako vzor pro to, jak by měla vypadat další velká LEGO řada.

Kdo by to řekl (a měl by pravdu), že tímto koncepčním vývojářem je Tommy Andreasen – spolutvůrce televizního seriálu NINJAGO, který během uplynulých deseti let dokázal ze zdánlivě nevýrazného námětu vybudovat milovaný příběh, který se řadí mezi nejúspěšnější LEGO produkty.

Ale čím více se seriál blíží k onomu desetiletému milníku, tím více Tommy přemýšlí nad jeho celkovým vlivem.

„Spousta fanoušků vymýšlí ve spojitosti s 10. výročím světa NINJAGO vlastní výtvory a projekty. Je opravdu inspirující vidět, jak jej sami interpretují.“

Tommy se nám pochlubil, že od jedné německé maminky se synem dostal obsáhlý, více než 500stránkový fanouškovský NINJAGO román a že nějaká skupina fanoušků dokonce dává dohromady rozsáhlý NINJAGO dokument.

Růst komunity fanoušků NINJAGO (a předpokládáme, že mezi ně patříte i vy) je nepochybně jedním z nejvděčnějších výsledků posledních 10 let. Tommy si navíc získal fanoušky na svou stranu také díky tomu, že s nimi řeší jejich nejrůznější dotazy a teorie.

„Začalo to před čtyřmi lety, když jsem se vracel domů z Comiconu,“ vzpomíná Tommy. „Několik teenagerů se mě začalo ptát na otázky ohledně seriálu. Ten je primárně určen dětem, ale tehdy jsem si uvědomil, že NINJAGO se vysílá už poměrně dlouho a že některé z těch dětí už vyrostly... a pořád seriál zbožňují. Zaujalo mě to, a tak jsem si na zkoušku založil profil na Twitteru, abych zjistil, jestli NINJAGO vzbuzuje nějaký zájem. Chytlo se to a od té doby v tom pokračuju.“

Tommy je snad nejlepším možným tvůrcem pro seriál s tak oddanými fandy, a to hlavně ze dvou důvodů.

První je jednoduchý.

„Rád o něm mluvím,“ přiznává Tommy. „A alespoň 10 % mého mozku neustále přemýšlí nad projektem NINJAGO.“ Nahlas dokonce žertuje, jestli od uvedení seriálu v roce 2009 strávil víc času s nindži nebo vlastními dětmi!

Tommy se podílí prakticky na všem, co nese nálepku NINJAGO. Sám sebe popisuje jako spěšného posla mezi týmem [televizního] příběhu a týmem [produktových] designérů. Mezi těmito dvěma odděleními se snaží dosáhnout maximální synergie a přenést nápady ze scénářů do stavebnic a naopak. „Myslím, že to je důvod, proč jsem tomu tak oddaný,“ říká Tommy o míře svého zapojení se všemi zúčastněnými stranami. „NINJAGO má pevně stanovený kánon a logiku. Pokud bychom něco porušili, nejzarytější fanoušci, kteří na nás dohlíží, by nás ukamenovali. Navíc nevím o žádném jiném animovaném seriálu, který by se mohl pochlubit 10 lety nepřetržitého pokračování, konzistentním stylem a stále původními dabéry. To nám na tom všem dělá ohromnou radost!“

Druhým důvodem, proč je Tommy perfektní postavou v očích superfanoušků, je to... že i on sám je vlastně superfanouškem.

Když vidíme Tommyho působivou domácí kancelář, musíme uznat, že naše předem připravené otázky týkající se Tommyho kulturních inspirací byly malinko šité horkou jehlou. Každý čtvereční centimetr místnosti zdobí sběratelské předměty a rekvizity snad ze všech filmů z 80. let. Krotitelé duchů, E.T., Batman, Superman™... na co si jen vzpomenete. Replika Hvězdy smrti, kterou stráží postavy stormtroopera a Dartha Vadera v životní velikosti? O nejvýraznějším vlivu nemůže být žádných pochyb.

Toto je muž, který byl na rok 2020, tedy rok domácích kanceláří a videokonferencí, skvěle připraven.

Star Wars™ viděl poprvé 21. dubna 1984 (samozřejmě, že si ten den pamatuje), kdy nebylo tak snadné se do tohoto světa ponořit jako dnes. „Jako malý jsem měl jedno Star Wars tričko a pár akčních figurek, které jsem vroucně miloval... a to bylo všechno.“

Tommy to však vůbec nevnímá negativně. „Prostě jste si museli vytvářet vlastní příběhy,“ vysvětluje. „A to ve světě NINJAGO děláme dodnes. Máte tady příběh, který vám vyprávíme, a pak je tu příběh, který můžete prožívat se stavebnicemi.“

Jelikož je Tommy sám superfanouškem, je zběhlý v komunikaci s ostatními superfandy. Chápe negativní konotace spojené s překrucováním děje a je velmi opatrný, co se týče nových nápadů, které vídá na Twitteru. Přirozeně nemá rád spoilery, ale jak sám říká: „Sem tam vypustím do světa drobnou nápovědu.“

„Je zábavné lidi navnadit na něco, co budou schopni rozluštit až o 7 měsíců později.“

Ale co si Tommy myslí o samotném a nekonečném vzbuzování zájmu?

„Je to vlastně podstata zábavního průmyslu, budit v lidech neustále o něco zájem. Udržuje to věci naživu mimo hlavní sezónu. Vyzařuje z toho určitá vášeň, která se za tím ukrývá. Pro lidi, kteří na to reagují, to hodně znamená. Cítíte určitou povinnost rozdávat radost. Brát věci vážně.“

Jak jsme řekli. Dokonalý tvůrce.

K trvajícímu zájmu o NINJAGO přispělo to, že jsme k němu vždy přistupovali s naprostou vážností, a ne pouze vzhledem k cílové skupině seriálu. Častou chybou u pořadů určených primárně dětem je „zjednodušování“ obsahu. Tommy však následuje příklady některých filmů, které měl rád jako malý, včetně E. T.ho (který volá domů z mnoha koutků Tommyho kanceláře).

„Je to film pro děti, ale ke svému publiku přistupuje se vší vážností. Najdete tam odloučení, rozvod, dokonce smrt – je to emocionální houpačka, ale na konci jste šťastní, protože jste si prošli celým tím spektrem. Děti skutečně dokáží přijmout podobné věci, pokud jim je správně podáte. To je filozofie, kterou praktikujeme s NINJAGO.“

„Jako dítě vstřebáváte spoustu dojmů, které se stanou základem pro zbytek vašeho života,“ vysvětluje Tommy. „Do seriálu jsme vložili spoustu morálních a životních lekcí. Možná se ukrývají pod silnou vrstvou akce a zábavy, ale jsou tam, a rozhodně nemají formu kázání, takže je pravděpodobnější, že si je děti vezmou k srdci. V posledních několika letech jsem zjistil zajímavou skutečnost: NINJAGO má pro některé děti a teenagery stejný význam, jako pro mě měly Hvězdné války... což pořád nedokážu úplně vstřebat, ale zároveň to ve mně vzbuzuje ohromné množství pokory.“

Ostatně Tommy poznal nebezpečí podceňování svého publika na vlastní kůži v době, kdy přešel z komerční sféry společnosti a začal na projektu NINJAGO pracovat. „Děti dokáží být brutální,“ vzpomíná Tommy na první fáze testování. „Seděli jsme za jednosměrným zrcadlem a sledovali, jak děti interagují s prototypy NINJAGO modelů nebo si prohlížejí nákresy jednotlivých konceptů. Jedno z dětí tam dokonce prohlásilo: ‚Který trouba použil tyhle barvy?‘ Myslím, že jsem to byl já...“

Brzy po vzniku seriálu se tým rozšířil o Dana a Kevina Hagemanovy, původní mozky za filmem LEGO PŘÍBĚH. „Byli to autoři scénářů pro kinematografii, takže to taky brali velmi vážně. Věděli, že píšou televizní seriál nejen pro děti,“ vysvětluje Tommy. „Než přišli do týmu, měli jsme koncept téměř vymyšlený, co však ještě nebylo úplně dotažené do konce byly motivace jednotlivých postav.“

Právě bratři Hagemanovi se rozhodli zapojit do příběhu postavu Nyi a udělat z Kaie hlavního hrdinu (přestože se jednalo o doprovodný pořad).

Podobné diskuze probíhaly neustále, ale zásadní zlom nastal v momentě, kdy se ze seriálu určeného výhradně dětem (se všemi těmi parádními efekty a úžasnými modely) stalo něco víc.

„Když jsem se stal členem LEGO týmu, s tematikou nindžů si pohrávali už několik let,“ vzpomíná Tommy. „Problém byl v tom, že děti vnímaly nindži jako postavy s černým oblekem a mečem. Nic dalšího vlastně nepotřebovali, protože... jsou to nindžové!“

„Tak jsme si začali pohrávat se zapojením fantasy, protože bez toho bychom neměli žádný produkt.“ Tommy zjistil, že tento koncept s příměsí fantastických prvků se dětem moc líbí.

„Po prvním roce začalo u dětí fungovat mnoho nápadů, které byly dříve zamítnuty,“ vysvětluje. „Například nindža na motorce byl zpočátku absolutně nepředstavitelný, protože to nindžové prostě běžně nedělají. Ale po první řadě s kostlivci a draky, kdy vyšlo najevo, že nepůjde o typický nindžovský příběh, už motorky začaly dávat smysl. Koneckonců, v poslední řadě měli vozidlo i samotní kostlivci.“

„Všechny ty fantastické prvky začaly sklízet úspěch.“

To také podpořilo vznik tradice, kterou Tommy označuje jako „to, co u seriálu drží starší děti.“ Takže, zatímco vzhled a humor jsou možná nejpřitažlivější aspekty seriálu pro mladší diváky, zlaté zbraně, nejrůznější protivníci, motivace, proroctví a zákony jsou prvky, které budí dlouhodobý zájem.

Však to znáte... Přijdete jen omrknout ohnivá tornáda a ze světa nindžů už se vám nebude chtít zpět!

Zájem fanoušků seriálu, ať už mladých, nebo starších, však zdaleka není jen o příspěvcích na Twitteru.

Tommy prozrazuje, že v připravovaných řadách uvidíme například graffiti, které mají na svědomí právě fanoušci. „Zeptal jsem se jich, jestli by jim nevadilo, když jejich výtvory použijeme, protože si myslím, že to bude skvěle rezonovat s dospělejším publikem – když v seriálu uvidí něco, co před 16 měsíci zaregistrovali na Twitteru.“

„Co se týče nových nápadů, jsme opatrní,“ zdůrazňuje Tommy, „rádi se však pouštíme do věcí, které vyčarují lidem úsměv na rtech.“

Důkazem budiž například dopis, který jeden z herců seriálu obdržel od 16leté dívky z Německa, která se potýkala se smrtelnou nemocí. „Rozhodli jsme se ji do seriálu zapracovat jako postavu. Něco podobného jsme udělali už několikrát, třeba dětem v amerických nemocnicích jsme ke shlédnutí poslali nevysílané epizody. Není to něco, co bychom veřejně propagovali.“

Někdo tady krájí cibuli?

Když se pomalu blížíme ke konci našeho rozhovoru s Tommym o 10. narozeninách světa NINJAGO, ptáme se ho, jestli si dokáže představit, že by se seriál mohl dožít 20. výročí.

„Pokud na to půjdeme správně,“ uvádí na závěr. „Všechno je to o tom být schopen znovu objevit sám sebe. Jsme ve zvláštní situaci, kdy tvoříme seriál pro děti ve věku 7–9 let a zároveň se snažíme uspokojit 19leté, kteří na něm vyrůstali, protože... chápete... tím jsme přispěli k jejich výchově! Oni NINJAGO vroucně milují, takže cítíme povinnost je nezklamat. Pokud ale příliš zabředneme do příběhu a tradice, pak se staneme nepřístupnými pro nové diváky, po kterých chceme, aby si k nám našli cestu, se seriálem se ztotožnili a stali se také součástí naší komunity. Je to o neustálém vyvažování.“

Tommy naznačuje, že aby se seriál dožil dvaceti let, bude potřeba, aby zhruba každé tři roky prošel určitou obměnou. „NINJAGO je hřiště. Kreativita a změna jsou hluboce zakotveny v DNA pořadu, takže tyto koncepty podporujeme. Samozřejmě, pokud se některá z těchto obměn nepovede, pak se z toho budeme vyhrabávat velmi těžko.“

Pokud vám tento postoj, drazí čtenáři, připadá příliš pesimistický, pak věřte, že s přihlédnutím k dánským standardům je to vlastně poměrně optimistický výhled.

Tommy dodává: „LEGO Group je vždy velmi reaktivní. Takže pokud se něco nepodaří nebo se objeví nějaký trend, musíte reagovat, protože musíte jít s dobou.“

Vyvíjí to na Tommyho tvůrčí tlak?

„Je to cvičení, jak se do něčeho nezamilovat příliš. Protože se to může změnit. Mohli bychom plánovat 5 let dopředu, ale pokud bychom to dělali moc do detailu, byli bychom ve výsledku zklamaní. Ale vím, co nás čeká příštích pár let a budou vypadat přesně tak, jak si přeji.“

Každopádně většina nejúspěšnějších dějových linek a charakteristik seriálu byla vždycky spíše výsledkem spontánní diskuze než strukturovaného plánování. Třeba myšlenka Spinjitzu vzešla z touhy umožnit lidem přehrávat si se stavebnicemi bojové scény. Spojili jsme minifigurky se spinnery a bojové umění bylo na světě. Pak se hledala nějaká chytlavá varianta odpočítávání, něco v duchu „připravit, pozor, teď“ (anglicky ready, steady, go), a zrodilo se zvolání Ninja... GO!

„Spousta věcí vznikla tak nějak přirozeně,“ přiznává Tommy, „prostě intuitivně, což většinou znamená, že se to lidem pravděpodobně bude líbit.“

Tommyho tým si prošel dostatečně úspěšným vývojem, aby si byl budoucností NINJAGO jistý – nicméně karty jsou rozdány.

„Od kolegů, kteří pracují na vizuální stránce a věcech, které jsou nejvíc vidět, jsem se naučil, že člověk by měl věřit novým nápadům a myšlenkám. Není potřeba být z toho nervózní. Něco nového zkoušíme v jednom kuse a víme, že výsledek vždycky bude stát za to. Jsme o tom přesvědčeni. Ten skvělý nápad tam někde je.“

„Kéž by se dal tento přístup aplikovat na všechno v životě. Být si jistý budoucností stejně jako Lebowski, když říká...“

(Zdá se, že Tommy, obklopený vlastním muzeem odkazů na 80. léta, to chce celé uzavřít hláškou z filmu z roku 1998.)

„Dude tu zůstane!“