Mami, tati, budeme si hrát? Proč je společné hraní obzvlášť důležité pro děti do 5 let.

86 % respondentů studie LEGO® Play Well se shoduje, že společné hraní zvyšuje pocit rodinného štěstí. Děti si z něj ale odnášejí ještě mnohem víc. V prvních letech života je pro ně společná hra primárním způsobem interakce s okolním světem – nástrojem poznávání, učení a budování přirozených hranic. A to nejlepší, co pro ně rodiče mohou udělat, je zapojit se. I kdyby to bylo “jen” na půl hodiny denně.

Přínosy společného hraní nakonec pozorují i samotní rodiče. 98 % dotázaných ve studii LEGO tvrdí, že hra může vést k rozvoji proaktivního myšlení, 91 % souhlasí s tím, že hra může dětem pomoci ve zlepšení jejich tvůrčích a komunikačních schopností a 90 % potvrzuje, že děti, které se setkaly s pozitivním povzbuzením prostřednictvím hry, se snáz učí z vlastních chyb a berou experimentování jako přirozenou součást poznávání nových věcí.

V rozvíjejícím se dětském mozku vznikají každou sekundu tisíce nových spojení. Ta jsou ovlivněna zejména bezpečným a milujícím prostředím, bohatým na podněty, a citlivou a hravou péčí. Jak se mozek stává komplexnějším, měla by se mu přizpůsobovat i hra samotná – kde dříve stačily jednodušší interakce a podněty, najde své místo například čtení, zpěv, zábava s vrstevníky a zvědavé zkoumání. Děti si skrze hraní oťukávají sociální, kognitivní, emoční i fyzické oblasti. Právě proto jsou hry natolik důležité – fungují jako primární zdroj sebevědomí, psychické i fyzické odolnosti, nezávislosti, zvídavosti, rozvíjejí komunikaci s druhými, pracovní paměť, motorické dovednosti, kreativitu, představivost… V zásadě na co si vzpomenete.

Společná hra může mít pochopitelně tolik podob, kolik je na světě rodičů a dětí. Obecně ji ale můžeme rozdělit na strukturovanou, polostrukturovanou a nestrukturovanou. Pro lepší představu:

• Strukturovaná hra může být třeba stavění kostek LEGO podle předem
  daného postupu nebo desková hra podle daných pravidel.
• Polostrukturovaná hra je řízená společnou pozorností rodiče a dítěte
  (tzn. společně sledují stejný předmět, pohyb, apod.), kdy rodič více
  udává strukturu, pravidla.
• Nestrukturovaná hra pak využívá neomezenou kreativitu dítěte – pomocí
  hraček vytvoří svůj vlastní svět s příběhem, například z dostupných
  kostek LEGO postaví svůj výtvor podle vlastní fantazie.

Při každé společné hře je důležitá především plná pozornost, kterou rodič dítěti věnuje. Máloco totiž přispívá mladému sebevědomí tolik, jako když se nejdůležitější osoba v jeho životě zajímá o jeho malý svět a má čas a chuť se do něj aktivně zapojit. Není přitom vůbec důležité, zda má hraní od začátku nějaký učební záměr – děti se učí už přirozenou interakcí s dospělými a přímou nápodobou. Pro obohacení můžete do hry nenásilně vpravit třeba tyto prvky:

• Počítání a rozpoznávání tvarů, velikostí nebo třeba odlišných zvířat.
  Tady se perfektně uplatní například stavebnice LEGO® DUPLO.
• Učení se nových slov přímou ukázkou a nápodobou. Například skrze
  prohlížení obrázkových knížek a určování zvuků, které vydávají
  jednotlivá zvířata nebo stroje.
• Stimulace smyslů novými podněty. Například poznáváním barev,
  zajímavých textur různých předmětů, nových vůní nebo i chutí.

Na žádnou z podobných her nepotřebujete hodiny a hodiny volného času. Půlhodinka, kterou si pro rodinu vyšetříte každý den, bohatě postačí. A děti vám na oplátku vrátí mnohem, mnohem víc.