Chvilka nostalgie: retro LEGO® hry z devadesátek

Dnešní děti vůbec netuší, jak dobře se mají. Aspoň co se týká LEGO® videoher.

Hned vám vysvětlíme, jak to myslíme.

Představme si teď dnešní dítě. Třeba kluka, co se jmenuje Billy. První LEGO videohra, co kdy Billy hrál? LEGO® Marvel™ Super Heroes. Billy sedí u obrazovky, baví se nejlíp, jak se kdy za svůj krátký život bavil, pobíhá po Manhattanu jako Iron Man, Hulk, nebo Spiderman a nadšeně výská: „Vsadím se, že LEGO videohry jsou tak parádní a nenáročná zábava odjakživa!“

Tak poslouchej, ty kluku ušatá, co jsme si tě zrovna vymysleli.

Šeredně se pleteš! Za to, jak jsou dnešní hry parádní, vděčíš nám všem. Nám, kdo jsme koncem 90. let cedili krev, pot a slzy a trávili tisíce hodin u původních LEGO videoher. Ano, tehdy v pravěku. V dobách, kdy nikdo netušil, že bude jednou existovat něco jako intuitivní ovládání postav, fidget spinnery nebo televizní soutěže v pečení.

A víš ty co, Billy? I tak jsme ty hry zbožňovali. A že nám dávaly zabrat mnohem víc než tobě! Grafika byla předpotopní a hry v jednom kuse padaly, ale přesto jsme na ně nedali dopustit.

LEGO hry teď slaví 25 let – a při té příležitosti ti chceme ukázat tři kultovní (a dnes dávno zapomenuté) hry z dob, kdy byly LEGO videohry ještě v plenkách.

LEGO Racers (1999)

Víš, Billy, možná si myslíš, že správná závodní hra musí mít responzivní ovládání auta, skvělou grafiku, fyzikálně realistické chování…

O tom to ale rozhodně není.

Nejlepší závodnická hra všech dob totiž nic z toho neměla.

Ve hře LEGO Racers tě vyzval na souboj Rocket Racer – „nejlepší závodník v celém Legolandu“. Než ses mu ale vůbec směl postavit, musels porazit šest dalších šampionů. Z jejich aut sis pak mohl vzít díly, ze kterých jsi tunil vlastní stroj.

Že to vypadá jako pěkná nuda? Ne, Billy, tohle bylo v roce 1999 to nejlepší z počítačových her. Doopravdy.

Jak se dá od LEGO hry čekat, každičký detail sis mohl vyladit podle sebe. Mohl sis postavit autíčko libovolného tvaru a doplnit ho nejrůznějším LEGO příslušenstvím. Ano, Billy, v době, kdy můžeš utratit celý zůstatek na tátově platební kartě za talisman, co se ti bude houpat na virtuální pušce, to zní jako samozřejmost. My jsme z toho ale tehdy byli štěstím bez sebe.

Chtěls, aby tvůj závodník měl hlavu jako robot? Jasná páka. Kovbojský klobouk? Žádný problém. Pirátskou nohu? Ale jistě. Mohli jsme dokonce měnit i to, jak se závodník tváří na řidičáku!

Tuněním auta a postavičky jsme trávili celé hodiny… Ještě před tím, než jsme poprvé vyjeli na okruh.

Závody pak charakterizoval absolutní chaos a naprosto šílená ovladatelnost – a přesto jsme na nich byli závislí. Nejen na okruhu na jezdce čekala nejrůznější překvapení. Asi nejlepším „boostem“ byla časová smyčka, co tě teleportovala do půlky okruhu. Od té doby si přejeme, aby na tomhle vědci trochu zapracovali a stejná věc se zavedla i na skutečných závodech. Tak šup šup!

LEGO Island (1997)

Mohla by snad ve výčtu chybět úplně první LEGO počítačová hra?

Až do roku 1997 většinu počítačových her tvořily podivné adventury, co se ovládaly klikáním myši… Že byly tyhle hry zároveň vzdělávací, to nám došlo až po letech, když jsme se uprostřed noci vzbudili zbrocení potem s pocitem, že nás někdo zradil.

Hra LEGO Island přinesla něco nevídaného: 3D svět, který sis procházel z pohledu první osoby a mohls chodit, KAMKOLIV se ti zachtělo. (Tedy samozřejmě jen v rámci ostrova.) Navíc jsi mohl hrát za PĚT různých postav! Takový luxus!

Prozkoumávat ostrov byla neskutečná zábava. Mohli za to zejména jeho podivní obyvatelé, kteří podle všeho existovali jen proto, aby hráče bavili vtipnými scénkami, při kterých se obvykle rozložili na kostičky. Kdo s tímhle přišel…

Celý „příběh“ sestával z miniúkolů na různých místech ostrova – od ježdění odtahovkou až po jízdu na vodním skútru. Občas jsme při jejich plnění byli za dobráky od kosti, občas za psance bez skrupulí… Skutečný zvrat ale přišel, když se člověk dozvěděl, že je ve hře OPRAVDOVÁ dějová linka: totiž že má hráč dostat do vězení padoucha Brickstera. A že to byl pořádně mazaný kriminálník – dokázal uprchnout z vězeňské cely jen pomocí kouřící pizzy!

Ano, Billy, ta hra nás bavila tak moc, že jsme se nad tím ani nepozastavili.

Došlo i na honičku v helikoptéře, při které jsme po Bricksterovi stříleli pizzami, abychom mu zabránili ostrov zničit. Ano, házeli jsme po něm přesně tím předmětem, co mu pomohl utéct z vězení. A to pořád není všechno!

Když jsi Brickstera nezvládl porazit, přehrála se ti děsuplná scéna, která nás dodnes straší v nočních můrách. Všichni obyvatelé ostrova, které jsme si za ty hodiny hraní oblíbili, zoufale naříkali a sledovali, jak se jim příbytky před očima mění v ruiny. A do toho všeho Brickster křičel: „Teď už celý tenhle ostrov patří jenom mně!“

Dáváme deset z deseti.

LEGO LOCO (1998)

Tahle hra na seznamu nesmí chybět hlavně kvůli naprosto neuvěřitelné grafice v úvodní scéně. V ní se ve vzduchu vznáší děsivá a zlomyslná lidská ruka – a zdá se, že udělá všechno pro to, aby figurkám zabránila předejít vlakovému neštěstí.

Znáš snad někoho, kdo by byl něčeho takového schopný, Billy?

Jak se dalo čekat, samotná hra se nemohla s úvodem rovnat. Cílem bylo údajně stavět městečka, nastěhovávat do nich obyvatele a posílat jim pohledy pomocí vláčků. Všichni jsme ale nakonec skončili u toho, že jsme zvedali do vzduchu čím dál rozmrzelejší LEGO figurky a přenášeli je na místa, kde se jim evidentně nelíbilo.

Jak říkáme, Billy. Znáš snad někoho, kdo by byl něčeho takového schopný?

Ehm. My všichni, očividně.

Že tě teď zajímá ještě víc šílených historek o LEGO hrách? Ale jistě. K 25. narozeninám téhle nadčasové LEGO zábavy jsme připravili podcasty, nejrůznější zajímavosti a spoustu dalšího obsahu…