Chris McVeigh nám prozradil, jak vznikala stavebnice LEGO® Icons Přírodovědné muzeum

Stavebnice LEGO® Icons Přírodovědné muzeum (10326) je vůbec prvním muzeem v kolekci modulárních budov. Uvnitř vás čeká spousta překvapení, od exemplářů z kostek a nádherných střešních oken až po kostru brachiosaura a parádní sbírku pokladů. Jak se nápad na muzeum zrodil? A jak tenhle klenot vznikl?

Stavebnici navrhoval Chris McVeigh, který v LEGO Group působí na pozici Senior Designer – a na následujících řádcích vám prozradí, jak vymýšlení modelu probíhalo. Proč je fasáda olivově zelená? A co všechno se muselo stát, než se stavebnice dostala na pulty obchodů? Přichystejte si vstupenku a vejděte s námi dovnitř.

Proč jste se rozhodli ztvárnit zrovna přírodovědné muzeum?

S myšlenkou na muzeum jsme si pohrávali už nějakou dobu… Muzeum zaměřené na přírodní vědy nám přišlo obzvlášť slibné vzhledem k tomu, jak široký záběr by mohlo mít – od geologie až po paleontologii. Od samého začátku jsme věděli, že chceme mít v muzeu dinosaura… A ne jen tak ledajakého! Měl být tak vysoký, aby měl hlavu až v druhém patře. Dinosauři bývají velcí spíš do šířky než do výšky, ale brachiosaurus (v našem provedení spíš kostkosaurus) je štíhlý a vysoký. Jeho kostra tak může stát na jedné straně muzea a zabírat dvě patra najednou!

Můžeš nám muzeum krátce představit?

Chtěli jsme navrhnout menší regionální muzeum, které ale bude přitahovat návštěvníky jako magnet. Z budovy měla dýchat historie – měla jednoduše vypadat, že už tu stojí pěknou řádku let. Proto jsme přidali ionské sloupy, nízký trojúhelníkový štít s římsou, střechu inspirovanou evropskou estetikou a další podobné detaily. Už během úvodních porad jsme se rozhodli, že bude muzeum široké stejně jako Shromáždění na náměstí (10255). Vznikla tak teprve druhá modulární stavebnice, jejíž základna má na šířku 48 výstupků. Aby budova muzea působila impozantně, potřebovali jsme co nejvíc volného prostoru, stavebnice si proto doslova říkala o větší půdorys.

Proč sbírky v muzeu odkazují na dějiny kostek LEGO?

Historii kostek a stavebnic LEGO v Přírodovědném muzeu připomínáme, protože chceme navodit nostalgický dojem a zároveň dát fanouškům možnost vyprávět zajímavé příběhy. Otevírá se tím větší prostor pro interpretaci toho, co jednotlivé postavy v muzeu dělají – a když fanoušci odhalí, co jsme do stavebnice skryli, nenápadně jim napovíme, kudy by se příběhy mohly ubírat. Nechci teď zacházet do detailů, abych fanouškům nepřekazil pátrání… Pokud tohle čtete, mám pro vás výzvu – schválně, jestli objevíte všechno, co jsme do modelu schovali.

Muzeum má olivově zelenou fasádu. Proč jste vybrali právě tenhle odstín?

Poslední modulární stavebnicí, u níž hrála olivově zelená prim, je Pařížská restaurace (10243), od té doby byla tahle barva na ústupu. Přitom fasádě dodává na živosti, proto jsme ji s radostí zase vzkřísili. Vybrat hlavní barvu muzea samozřejmě nebylo jen tak – rozhodovali jsme se velice pečlivě. Otestovali jsme tři různé barvy a porovnali jsme je s dalšími budovami z modulární kolekce, abychom měli jistotu, že se k nim výsledný odstín bude hodit. Nakonec jsme se jednohlasně shodli na olivově zelené fasádě s béžovými a tmavě hnědým prvky.

Vznikly kvůli téhle stavebnici nové dílky?

Žádné nové dílky jsme nevymýšleli, snažili jsme se totiž maximálně využít ty existující. Proto má například brachiosaurus žebra z bílých banánů. Pár stávajících dílků jsme ale nechali přebarvit, aby se k fasádě lépe hodily. Příkladem může být dílek se třemi lístky – ten je přebarvený na bílo, aby sakura před muzeem působila víc plasticky.

V muzeu je i toaleta. Znamená to, že se teď záchody budou do modulárních budov přidávat standardně?

Nejde o žádný standard, který nutně platí pro všechny následující stavebnice. Spíš jsme si všimli, že mají fanoušci tenhle detail u modulárních budov rádi. Snažíme se, aby v budovách bylo plné zázemí a vybavení – proto byla toaleta v muzeu zásadní.

Přírodovědné muzeum je perfektně symetrické, což je u modulárních stavebnic neobvyklé. Proč tomu tak je?

Tohle bylo náročné rozhodnutí. Skoro každé muzeum je ale symetrické, proto jsme se nechtěli pouštět do asymetrie jenom proto, že to tak u modulárních stavebnic děláme. Abychom asymetrického dojmu docílili aspoň vizuálně, zaměřili jsme se na dekorace na fasádě. Proto před muzeem z jedné strany stojí sakura a z druhé ze střechy visí umývač oken.

Co tě na stavebnici nejvíc baví?

Kromě barvy mám velkou radost právě ze zmíněné sakury. Rozhodli jsme se pro ni na poslední chvíli, až potom, co jsme fasádu přebarvili na zeleno. Chtěli jsme, aby strom před muzeem s fasádou kontrastoval, proto jsme z něj udělali sakuru. K tomu jsme navodili dojem, že vítr ze sakury odvál několik okvětních lístků. Pár jich je na ulici a pár na střeše – a tenhle droboučký detail přímo vybízí k tomu, abyste ho zakomponovali do příběhu. Líbí se mi, jak prostý celý nápad je.

Z technického hlediska mám radost, že se mi podařilo rozlousknout pár konstrukčních oříšků. Dobrým příkladem je střecha, která je velice tenká a zároveň musí být pevná. Nakonec má kvůli stabilitě dva hřebeny!

A ještě otázka na závěr. Koho mají představovat sochy před muzeem?

To je jen a jen na vás! Zrovna sochy patří mezi koncepty, co se z prvotní skici dostaly až do hotové stavebnice (i když jsme změnili pár detailů, jako účesy nebo žezla, co sochy třímají v rukou). Každopádně nejsou spojené z žádnými mýty ani skutečnými dějinami. Že by šlo o zakladatele modulární ulice? Možné je všechno!