#fff218

Víla

„Tak, co že jsi to chtěl? Čtvrťák za tvůj kočár nebo proměnit zub v dýni?“

Je třeba říci, že dobromyslná víla je tak trochu popletená. Tráví tolik času létáním tam a zpět (a také nahoru, dolů, přes a pod), že jsou její myšlenky občas pomíchané. A je tolik bezstarostná, že dokonce zapomněla, jakou vílou by vlastně měla být!

Je vílou kmotřičkou? Zubní vílou? Jednou z těch víl, které poletují po louce a dávají na listy krůpěje rosy a pomáhají květinám kvést? Snaží se být všemi najednou, ale motá se jí, co má vlastně dělat. Splnila přání žábám (chtěly mouchy), nechala skleněné střevíčky pod polštáři (naštěstí byly opravdu pevné) a přeměnila kameny v krásné prince (většinou jen seděli). Naštěstí, díky zákonům vílí magie, nezáleží na tom, jak moc něco poplete – jedno mávnutí její kouzelné hůlky, jedno zamávání křídly a vše vždy dobře dopadne!