Král a já

Král Crominus byl právě zachráněn ze spárů divokých kmenů a králova Crunket měla být bez sebe radostí. Byla. Tak trochu. Příběhy o Lavertově statečnosti a osobní oběti se jí hluboce dotkly a znovu v ní probudily city k němu. Svého Cromina viděla znovu ráda, zároveň ale byla smutná. Král Crominus vymyslel dokonalé řešení: romantický piknik na jejím oblíbeném místě v močálu.

Řekl jsem ti ano. Říkám ti ano.

Crominus vzbudil svou drahou Crunket a vedl ještě ospalou královnu hradem. Pomohl jí na loď a odplul s ní do bažiny. Při úsvitu dorazili k místu, kde tak dávno Crunket požádal o ruku, a kde měl připravený úžasný piknik. V prvních paprscích stoupajícího slunce, obklopeni královninými oblíbenými květinami, jedli její oblíbená jídla. V tu chvíli ucítili chlad.

Mnohokrát chycený král

Král Crominus a královna Crunket spatřili blížící se ledové lovce. Snažili se dostat zpět, aby varovali kmen, ale těsně před pevností je led dohonil. Je to smůla? Nebo snad osud? Nehledě na to, kdy nebo kde probíhá v Chimě bitva, zdá se, že král Crominus je jeden z prvních, kdo jsou chyceni nebo zmizí.